![]() |
foto m.micolina
|
Souostroví Kornati patří mezi ty části Chorvatska, kde lidská ruka nezasahuje do přírodního dění. Vzhledem k tomu, že souostroví je tvořeno převážne vápencovými skalisky, nedá se tam kromě odpočinku a koupání nic jiného dělat. Ne vždy tomu ale tak bylo.
Vše zničil požár
Posledními stálými obyvateli byli starověcí Římané, po kterých tu zůstala jako památka jen polorozpadalá strážní věž Tureta. Legendy praví, že ostrovy nebyly od počátku jen směs vápencových skalisek. Původní flora byly husté lesy, které však pomalu ustupovaly pasteveckým účelům. Pastevci z ostrova Murter, je postupně vypalovali, aby získali travnaté plochy pro pastvu ovcí. Kornaty se staly významným zemědělským centrem. Chovatelé ovcí vyráběli jeden z nejkvalitnějších sýrů , zemědělci tu pěstovali brambory, olivy, fíky a vyráběli kvalitní víno. Podle kronik, většinu lesů a sadů s ovocem zničil požár, který trval čtyřicet dní. Tam kde původně lesy a sady byly, roste nyní šalvěj, která dodává ostrovu jeho typickou vůni.
Obyvatelé souostroví
Dalo by se říct, že souostroví nemá stálé obyvatele. Je tu několik stovek obytných stavení, ale lidé, kteří tu bydlí, jsou pouze přechodnými obyvateli. Většina návštěvníků souostroví jsou obyvatelé ostrova Murter, turisté a také jachtaři, kteří si sem jedou vychutnat klid a pohodu. Nestráví tu více než několik týdnů.
Jak se dostat na Kornati?
Celek ostrovů Kornati se skládá ze 147 ostrovů, které se rozprostírají na ploše cca 250 kilometrů čtverečných. Největší ostrov se jmenuje Kornat a zabírá plochu o velikosti cca 33 kilometrů čtverečných. Nejlépe dostupnou a turisty nejčastěji využívanou možností dopravy je loď, která vyplouvá z Biogradu na Moru nebo Murteru. Velká část souostroví Kornati byla vyhlášena roku 1980 jako Národní přírodní rezervace.
Důležité informace najdete na internetových stránkách www.kornati.hr
![]() |
foto m.micolina
|
![]() |
foto m.micolina
|